Zaměstnanost

Hlavním úkolem v oblasti zaměstnanosti bude především vést lidi k větší samostatnosti a vlastní odpovědnosti. 
 
Z globálního hlediska není naše republika v pozici lídra světového průmyslu, jsme subdodavatelská ekonomika. Zde je vliv jakýchkoliv vlád většinou minimální. Nejlepší, co vláda malé země může udělat, je, nastavit jasná pravidla, pokud možno je neměnit a pak už spíš nepřekážet. Je však pár oblastí, kde se může vláda projevit v dobrém.
 
Vláda například může spolupracovat v oblasti školství, podporovat povinné praxe a studijní obory, po kterých je poptávka. Je třeba legalizovat Švarc systém, lidem nabízet zkrácené pracovní úvazky (kurzarbeit), podporovat kraje a města v lokální zaměstnanosti - služby, zemědělství...
 
Důležitá je i pomoc v začátcích podnikání – poskytovat provozní úvěry nebo záruky k nim, umím si snadno představit i úlevy na daních v počátcích podnikání...
 
V makro pohledu je také důležitá správná ekonomická diplomacie. Všichni asi tušíme, že ji současná česká vláda nedělá úplně nejlíp, ale že bych měl příklad a mohl ukázat na nějakou jinou zemi nám podobnou s tím, že „takhle se to má dělat“, to bohužel říct nemůžu.
 
Největší výzvou ve státní politice zaměstnanosti je vyrovnání se s tempem změn, které přináší globalizace. Změny, které dříve probíhaly několik desetiletí, se v současnosti odehrávají v době necelého roku a není ve schopnostech jakékoliv vlády toto tempo udržet. K udržení zaměstnanosti určitě nevedou populistické kroky jako je například neustálé zvyšování minimální mzdy. To může negativně dopadnout právě na nejhůře placené pozice – zaměstnavatelé mohou tato místa snadno zrušit a nahradit technikou nebo „šedými“ pracovníky.
 
Stávající procento nezaměstnanosti v České republice je ve srovnání s ostatními zeměmi EU na dobré úrovni, přesto je nezaměstnanost v některých lokalitách a u některých věkových skupin velmi vysoká.
 
K výplatám sociálních dávek
 
Je naší morální povinností zajistit férové možnosti k dosažení přiměřené životní úrovně pro všechny. K tomu slouží mj. sociální dávky. Jestliže zmiňuji, že největší výzvou ve státní politice zaměstnanosti je vyrovnání se s tempem změn, které přináší globalizace, tak to samé platí pro každého práceschopného člověka.
 
Rychlost změn na trhu práce znamená, že dnes nemá dlouhodobě jistou práci nikdo. Nekoukejme se proto na lidi bez práce jako na něco zvláštního. Je to běžná záležitost, které se dnes vyhne málokdo.
 
Řešením můžou být částečné úvazky, dotace a různé motivační systémy, ať nám nezůstávají děti bez práce, jinak budou mít velké sociální problémy zařadit se do společnosti. Ostatní lidé bez práce, pokud chtějí pobírat sociální dávky, musí vykonávat pravidelnou činnost, pokud tomu tak nebude, je těžké tyto lidi opět zaměstnat. Zůstanou frustrovaní, izolují se od společnosti a hledají jen různé možnosti nikdy nekončících a nic neřešících forem sociální podpory, která z dlouhodobého hlediska nic neřeší.
 
Vzdělání
 
První skupinou ohroženou nezaměstnaností jsou mladí do 25 let. Nezaměstnanost této vrstvy například v Řecku a Španělsku nad 50%, to je strašné číslo a neuvěřitelný pocit zmaru pro všechny, kterých se to týká. U nás jsme na tom naštěstí lépe, přesto je nutné propojit školství a reálné potřeby trhu práce. Zde vidím jasný úkol pro politiky. Při zvažování konkrétního studijního oboru by se měli budoucí absolventi zamýšlet i nad možnostmi svého uplatnění po ukončení studia a měli by k tomu být dlouhodobě vedeni.
 
Důležitá role školy je i ve vedení k co největší samostatnosti. Absolvent by měl chápat, že se musí spoléhat hlavně sám na sebe, že mu práci „nikdo nesežene“. Každý je zodpovědný sám za sebe a za svou rodinu. Kdo jiný než mladý člověk by měl mít odvahu pustit se do podnikání? Malé firmy jsou solí každé fungující ekonomiky. Jsou schopné rychlé adaptace na nové podmínky, umějí hledat příležitosti na trhu, rychleji se mohou přeskupit. Pestrá skladba malých společností je i zárukou dlouhodobého zdravého vývoje, není u nich tak velké riziko přenesení byznysu do rozvojového světa hned v momentě, kdy se to vyplatí. Zůstávají, tvoří hodnoty i pracovní příležitosti, na druhou stranu však tvoří i důležitou lokální poptávku a kruh se uzavírá ke spokojenosti všech.
 
Existuje dnes již hodně regionů, kde je vysoká nezaměstnanost, ovšem z místních lidí je paradoxně málo zaměstnatelných. Hledejme společně nové cesty a směry. To není problém jedné vlády, to je problém nás všech.
Zpět na výpis aktualit
Login