Nejkrásnější je stejně to, co je zadarmo

Vykoukne sluníčko zpoza mraků a hned je vše veselejší, krásnější a barevnější. Je teplo, vedro už několik dní. Co nám udělá největší radost? Svěží déšť. Je zima, sychravo, mrzne a do toho najednou začne sněžit. Nádhera.

 

Oceňujeme a vítáme změnu počasí, která nás potěší, zlepší náladu, zahřeje či naopak osvěží. Krása, která nic nestojí.

Co mám rád? Procházku po pláži, když jdu chvíli po písku, chvíli zase mořem.
Rovnám si myšlenky nebo ještě lépe, nemyslím na nic. Jen se dívám kolem sebe a jsem spokojený. Ještě raději jsem, když jdu se svou ženou. Držíme se za ruku a nemluvíme. Jen jsme spolu.

 

plaz

 

To stejné rád zažívám při procházkách po lese v Jizerkách. Také miluji sedět ve stínu na lavičce v Poděbradech, v aleji pod vzrostlým listnatým stromem a sledovat jak ta „voda“ teče.

Pobyt v přírodě, který nic nestojí.

Rád se dívám na své děti, jak si hrají. Jak si kreslí nebo jak se se zájmem připravují do školy. Jak jsou s rostoucím věkem cílevědomější. Jak si dávají více informací do souvislostí a osamostatňují se. Jak kopírují své nejbližší okolí, nás, ale jak už začínají mít také své názory na základě svých zkušeností.

Sledování postupného vývinu a zrání svých dětí, které nic nestojí.

rodina

 

Rád poznávám nová místa po celém světě, ale nejraději poznávám sám sebe.

Každý den se chci něco nového naučit, něco zlepšit, posunout se trochu dál.

 

Být lepší člověk. Žít, opravdu žít svůj život. Je to dar.

Čím jsem starší, tím chci méně ubližovat a škodit sám sobě i svému okolí, lidem i přírodě. Žít a nechat žít. Nechci ničit to, co mám rád, i když je to ZADARMO. Čím jsem materiálně nezávislejší, tím se paradoxně více uskromňuji. Určitě bych to nenazval asketickou skromností, ale nemám potřebu zbytečně hromadit materiální statky, protože už dnes vím, že rakev nemá kapsičky.

 

standa

 

Změnil jsem jídelníček, změním tím svět?

Začínám si uvědomovat svůj život a život kolem sebe ve větších a hlubších souvislostech. Hlavně co je samozřejmost, co je ZADARMO, kdo koho a co potřebuje. Nejextrémnější je vztah lidi, hospodářská zvířata a příroda. Kdo koho potřebuje? My přírodu nebo příroda nás? Kdo bez koho přežije?

Jak tomu pomáhá má změna jídelníčku, propagace a otvírání zdravých vitariánských/raw bister? Když budeme jíst více ovoce a zeleniny, budeme zdravější, ubyde nemocí. Nebude se chovat a zabíjet tolik hospodářských zvířat, nebudou se kácet stromy na nové pastviny a pole pro pěstování jejich potravy, nebude tolik výkalů (methanových stop), tolik nemocí způsobených zvířaty (ptačí chřipka, prasečí chřipka apod.), tolik znečištění vod, ubyde chemie, potravinových doplňků, léků, ...

Proto žiji zdRAWě a propaguji RAW.

 

 

Zpět na výpis aktualit
Login